Azimutový trénink u Medvěďáku, 10.9.2014

Zatímco v kategoriích H10 a D10 se při závodě většinou běhá jen po cestách a kontroly jsou blízko cest, tak v H12 a D12 se již občas vyplatí si cestu zkrátit přes les, případně jsou kontroly dále od cesty. V kategorii H14 a D14 je již běžným standardem, že ideální postupy se běhají mimo cesty - koukněte na web (OB postupy) na různé tratě. Kromě znalosti vrstevnic se proto velmi hodí, umět postupovat lesem v přesně stanoveném směru bez záchytných bodů. K tomu právě slouží azimut a velcí závodníci se bez něj neobejdou. Ti největší vlastně ani jinak závody neběhají - ale k tomu máme ještě dlouhou cestu...

Cílem tréninku bylo zopakovat si tuto dovednost, nebo spíše se jí znovu naučit. Vašík běhá H14 a už to zvládá dobře. pro něj to bylo lehké. Kačka občas běhá i D14 a tam to je fakt potřeba - už to ví a včera to vyzkoušela. Kluci v H12 se bez azimutu na některých závodech taky nechytají, věřím, že třeba Štěpánovi se to bude brzo hodit. A právě na kategorie HD12 byl trénink zaměřen. Je dobré, že to zvládly i děti v HD10 - zejména Sam a Maruška jsou pašáci.

Následuje zpráva od Honzy Fišáka, který je poměrně kritický. Myslím však, že trénink byl dobrý a pro HD12 splnil svůj účel. Naopak souhlasím s Honzou, že děti byly při úvodním výkladu extrémně nesoustředěné - když se jich sjede 14, tak stačí jeden dva, kteří chtějí říct něco svého a ostatní z výkladu již nic nemají. To byl včerejší případ a na tom do příště všichni zapracujeme.

............ 

Úkolem bylo doběhnout azimutem na kontrolu, zapamatovat si kód, vrátit se a kód si zapsat a stejným způsobem pokračovat na další kontroly. Kontrol bylo 10.

Trenink se mi nevydařil. Prostor u Medvěďáku není vhodný pro základní nácvik azimutů. Dostavilo se neočekávané množství nových zájemců o trenink. Les byl plný hub a všichni místo kontrol sbírali houby. Než se všichni sešli, děti natolik řádily, že se mi ani na dva pokusy nepodařilo je natolik ukáznit, aby všichni pochopili nastavení azimutu na buzole. Hlavní závadou však bylo to, že jsem připravil příliš málo map, takže se na další mapu muselo dlouho čekat a trenink nebylo možno měřit. Se čtyřnásobným počtem map bych trenink mohl ještě někdy zopakovat, azimuty jsou užitečné.

Naštěstí pro nejmenší připravila Jana Bartošová liniáček.

Počty navštívených kontrol: Klauda 0, Jindra 4, Břéťa 4, Jonáš 4, Adélka 4, Ondra 4, Maruška 6, Kačka 7 s jednou chybou, Štěpán 7, Sam 7, Philip 8 s jednou chybou, Vašík 10 s jednou chybou, Vojta 10.

Jana připojuje:

Liniový závod byl připraven pro malé a začínající děti, aby si trénink, kde se mluvilo jen o azimutech taky trochu užily. Neběželo se na čas - úkolem bylo jít co nejsamostatněji a snažit se určovat, kde zrovna v mapě jsem.  Zúčastnili se v doprovodu některého z rodičů: Miki Prinz, Adam Postránský, Eric Ryšavý, Leonka Janochová, sám si jej proběhl a cestou ještě dobré rady udílel: Miki Janoch a po ozkošení azimuťáku si jej prošla a fáborky mi pomohla sesbírat Klauda Kováčová. Všichni se se svými úkoly popasovali se ctí.

Azimuťák bych také neviděla tak černě jako Honza Fišák, bylo to něco nového a zajímavého a cenná zkušenost pro všechny ( děti i trenéry).